Váš košík je prázdný
myslivec-video.jpg
Blog

VIDEO: Myslivec v bourárně a prase divoké pod kudlou

, 2 minuty čtení

Vynikající čich a stejně dokonalý sluch už ho o naší přítomnosti dávno informoval. Vidíme ho uhánět šikmo do kopce před námi, běh mu ale ztěžuje tvrdý sníh. Kňourek o život bojuje srdnatě, proti kulové střele ale nemá šanci. Máme úlovek. Co teď s ním?

Jakmile dostaneme divočáka z lesa do MEAT-LABu v pražských Hrdlořezech, musí na řadu přijít stahování. Sekáč váží okolo 70 kilo a protože ho chceme stáhnout ve visu, pomáháme si elektrohydraulickou rukou. Ta se hodí hlavně když je myslivec v bourárně sám a při navěšování mu nemá kdo pomoct.

Po stažení už není na co čekat, přichází na řadu bourání ve visu. Ke zvířeti zavěšenému na drahách je dobrý přístup, a můžeme tak pohodlně využít nože značky Giesser, které jsme si připravili speciálně pro tuto příležitost. I tento proces je k vidění na Youtube.

A co dál ?

Po pracném rozbourání je konečně čas náš úlovek využít. Rozhodli jsme se přímo na místě uvařit na pánvi Rational kančí guláš. Kančí maso jsme využili i při výrobě zvěřinových klobás, na zmar tak nepřišel ani gram kvalitního masa.

Zpracování a vaření zvěřiny je oblast, ve které se dá krásně využít naše řeznické know-how a zkušenosti z gastronomie. Na eshopu proto vznikla sekce Pro myslivce, do které jsme vybrali sortiment speciálně určený pro potřeby českých lovců.

Divočák v Česku

Doložená tradice lovu divokých prasat v české kotlině sahá hluboko do historie. Lovily se za použití odchytových sítí a oštěpu. O jejich cíleném přikrmování jsou zmínky už z druhé poloviny 17. století. Postupně docházelo také k výsadbě dubů, které měly prasata udržet v honitbách. Sítě a oštěpy postupně nahradil lov za pomoci ručnic a také loveckých psů.

Nová videa o bourání zvěřiny mají sloužit nejen jako zábava, ale také jako edukativní materiál. U natáčení byl i šéfredaktor Myslivosti inženýr Jiří Kasina. „Vnímám to jako osvětu pro myslivce ohledně toho, jak se správně chovat k úlovkům a zpracovávat je. Je to začátek delší spolupráce, budou následovat další videa, která budou ještě detailnější,“ uvedl Kasina.

Sekáč střelený v Doupovských horách.

BLOG

cover.jpg
 

Krájejte jako profíci. Nářezový stroj se hodí na prodejnu i domů

, 5 minut čtení

Výrobek, který nesmí chybět na žádné řeznické prodejně. S jeho pomocí obsluha rychle a účinně nařeže libovolný produkt od šunky po salám. Jak vybrat ten správný model přesně pro vaše potřeby a jak se pak o něj starat? A má smysl kupovat si „nářezák“ domů? Poradí vám servisní technik s mnoha lety zkušeností – Jaromír Kostka.

Nářezový stroj slouží ke krájení surovin, a to na řeznických a uzenářských prodejnách, v gastronomických provozech, ale i doma. Používá se ke krájení mas i zeleniny nebo pečiva.

Řezníc ho využívají na krájení různorodých produktů od suchých salámů menších kalibrů přes šunkové salámy až po uzenou krkovičku. Nářezáky lze rozdělit na ruční, poloautomatické a automatické. Ty manuální pak ještě dělíme na přímé a šikmé, což odkazuje na uložení nože. Šikmé pomáhají k posunu nařezávaného materiálu.

Jak si vybrat?

Při výběru nářezového stroje je klíčových několik kritérií. „V první řadě jde o množství krájeného materiálu a o ukládání produktu. Automatické nářezové stroje nám ho rovnou ukládají. Ruční se hodí tam, kde toho materiálu není tolik a kde se krájí přímo na zakázku pro zákazníka. Poloautomat je něco mezi tím a využívá se hlavně v kuchyních nebo pro nestandardní materiál,“ říká servisní technik MASO-PROFITu Jaromír Kostka.

„Rozlišujeme také krájení masa a sýrů. Na sýry se používají nářezáky s teflonovou úpravou, aby se sýr nelepil. Různé jsou také počty jehliček u řetízkových dopravníků. U automatů používaných na uzeniny je jehliček víc, aby materiál správně držel. U sýrů je jich naopak méně, aby v něm nebylo tolik děr. Existují ale také univerzální nářezové stroje s několika variantami dopravníků,“ dodává.

Obsluha a údržba

Při výběru stroje je tedy klíčový odhad vytíženosti provozu a tedy množství krájené suroviny. Důležité jsou také možnosti obsluhy. Ta sice musí projít školením, ovládání nářezových strojů je ale velice nenáročné a intuitivní.

„O něco časově náročnější je pak údržba. Čištění automatů není tak jednoduché jako manuálů protože je tam víc komponentů, které se musí vyjmout, očistit a pak vrátit,“ vysvětluje Jaromír Kostka.

„Co se týče údržby, je nutné stroje čistit a mýt po každém pracovním dni a při velkém vytížení i během dne. Pokud se jeden nářezák používá na maso i sýr, je na to samozřejmě potřeba brát ohled a čistit ho mezi jednotlivými fázemi krájení,“ pokračuje.

„Potom je důležitá údržba mazacích míst a úplně nejdůležitější je udržovat ostrost nože. Každý stroj má svůj brusný aparát, díky kterému ho může obsluha efektivně naostřit,“ říká zkušený technik.

A jak často brousit? „To se nejlépe pozná na samotném krájeném produktu. Ve chvíli, kdy je nůž tupý, vzniká na materiálu taková slupka. Tak poznáme, že není dokrojen a zbytek se strhává,“ říká Kostka.

Servisní tým MASO-PROFITu doporučuje nechat si nářezový stroj jednou ročně zkontrolovat. Při dobré údržbě se ale jedná o produkt, který v provozu vydrží dlouho bez potřeby velkých zásahů. „Máme stroje, které mají nakrájených přes 20 milionů plátků a pořád jsou v provozu,“ doplňuje.

Hodí se i domů

Ruční nářezáky se hodí i do domácích podmínek. Zpravidla jsou to stroje, po kterých se nevyžaduje velká zátěž. Domácí nářezové stroje se používají na krájení masných produktů, ale také pečiva, čímž šetří čas. V tom spočívá jejich hlavní výhoda. Při výběru je tu důležité brát ohled na prostor, který můžeme nářezáku v kuchyni věnovat.

Graef

Rodinná firma Graef vyrábí manuální i automatické nářezové stroje s označením „Made in Germany“. Německá společnost vyvíjí a konstruuje vysoce kvalitní výrobky už více než 50 let.

Dodává profesionální kráječe vyvinuté pro řeznictví a gastronomické provozy, poloautomatické i automatické kráčeje pro živnostníky a také širokou škálu prvotřídních kráječů pro domácnost.

BLOG

Načítám ...