Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Startujeme fermentované výrobky

, 3 minuty čtení

Startovací kultura možná na první poslech pro laika zní jako věc, která nemá v masných výrobcích nebo v jídle obecně co dělat. Pokud se ale na tuto přísadu podíváme odbornější optikou, zjistíme, že pro uzenáře, potažmo pro milovníka uzenin, skýtá mnoho výhod. Pojďme si o nich něco málo povědět.

Pro zobrazení naší nabídky startovacích kultur klikněte na tuto fotografii.

Startovací kultury mikroorganismů zaručují správné řízení procesu fermentace. To je obecně míněný fakt. Proč ji ale používat, když to šlo našim řeznickým dědům i bez ní? Slova pánů technologů firmy MASO-PROFIT Františka Kopala a Antonína Čecha mluví takto: „Může to jít i bez nich, ale nikdy nebudete mít jistotu nad nezávadností výrobku a správném řízení procesu fermentace“.

Musím popravdě říct, že jsem o nezbytnosti používání startovacích kultur měl jako začínající řezník-uzenář také jisté pochyby. Čas od času se ale vyskytly potíže. Proč?

Naprosto zásadní krok je výběr suroviny. Už můj praděda, který jako první v Čechách vyráběl pod ochrannou známkou uherský salám, tvrdil, že pro výrobu fermentů nutno sehnat maso ze starších prasnic. Důvodem bylo a je vyšší obsah myoglobinu čili tmavší barva masa, a hlavně menší aktivita vody v něm. Abychom v ČR mohli deklarovat, že je výrobek fermentovaný, musí obsah aktivní vody výrobku činit maximálně 0,93. To praděda před sto lety sice asi těžko změřil, už tehdy ale věděli jak na to!

S výrobou masných produktů vám můžou poradit naši technologové.

Startovací kultura, která se přidává do díla při míchání, totiž při dosažení stanovené vlhkosti a teploty započne proces, ve kterém si mikroorganismy dávají takzvaně „na budku“. U většiny druhů kultur v nabídce Maso-profitu je to 24-26 °C a 90-95 % vlhkosti. Nově nabízená varianta BITEC SR-SC 01 startuje dokonce už při 7 °C a 84-86 % vlhkosti!

Zjednodušeně řečeno. Ty naše hodné řeznické mikroorganismy dají ­‘‘co proto‘‘ těm nekalým živlům jako jsou například Listérie, Salmonely apod. Tím zapříčiní hladký průběh fermentace a riziko nežádoucích mikrobiologických procesů je zažehnáno.

Neméně důležitým krokem výroby fermentovaných mas a masných výrobků je zrání. Profi zrací skříně Lackner a klimatizační jednotka Bastra hlídají vlhkost ideálně na 72-74 % při teplotě okolo 14 °C. To jsou dle slov pana Čecha ideální hodnoty pro úspěšně vyzrálou uzeninu. V domácích podmínkách stačí dle mé zkušenosti zatemnit dobře větraný prostor, kde při stabilních podmínkách nad 10 °C získají výrobky požadované vlastnosti. Nadšení hobby výrobci používají pro zrání v bytech například domácí vinotéky nebo zavěsí výrobky na garnyž. Tím pádem je doma postaráno i o stylovou a voňavou dekoraci.

 Zkrátka pro snadnější dosažení požadovaných chutí je u fermentovaných výrobků a mas záhodno startovací kulturu použít. A to jak při domácí výrobě, tak v profi řeznictví-uzenářství.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

Na vzestupu je i domácí výroba.

BLOG

cover-1.jpg
 

Jdeme na ryby: 5 kroků k domácím boilies

, 2 minuty čtení

Je to jednoduchá návnada z vařeného těsta vyráběná v mnoha velikostech a barvách, která se těší zvláštní oblibě zejména při lovu kaprů. Boilies jsou totiž na cejny a líny moc velké a tvrdé, kaprům ale chutnají. Jak si efektivní návnadu vyrobit u sebe doma?

Variant boilies existuje hodně, liší se velikostí, aromatem, vůní i surovinou. Předem připravené návnady lze zakoupit, oblíbenou praxí ale zůstává domácí výroba z hotové směsi. Pojďme si ji projít krok po kroku.

První krok
Připravíme si vejce a rozbijeme je do nádoby. Budeme potřebovat zhruba 6 vajec na jeden kilogram těsta. Skořápky je potřeba pořádně rozdrtit.

Druhý krok
Do rozbitých vajec přidáme esenci, esenciální olej, sladidlo a nakonec barvivo. Ingredience se ale mohou lišit. Můžeme použít například včelí med a vanilkový cukr. Tekuté složky řádně promícháme a necháme odstát.

Třetí krok
Postupným přidáváním suché směsi vyhněteme těsto. V případě, že bude řídké, přidáme ještě směs a pokud se začne vysušovat, naředíme rostlinným olejem. Z těsta potom uhněteme velkou kouli, kterou necháme půl hodiny uležet v mikrotenovém obalu. Žádaná konzistence se většinou popisuje jako „gumová“.

Čtvrtý krok
Pomocí extruderu nebo ruční plničky vytvoříme „hady“, které pak rollballem přeměníme na kuličky. Tento proces lze udělat i rukou – nejprve uhněteme válečky a z nich potom koule.

Pátý krok
Připravíme si hrnec, naplníme ho vodou a přivedeme k varu. Budeme také potřebovat síto, na které umístíme boilies a vaříme 5-8 minut v páře. Pak už jen necháme uschnout a můžeme jít na ryby.

Jak skladovat?

Boilies skladujeme v mrazáku nebo sušíme. Návnadu můžeme uzavřít do umělohmotných krabiček nebo ji sušit na teplém místě bez vlhkosti, například v látkových pytlících.

BLOG

Načítám ...