Váš košík je prázdný
cover-nastrikovacka.jpg
Blog

Recenze na ruční nastřikovačku DICK - Pumpujeme lák

, 4 minuty čtení

‘’Proboha, čím to jako napichujete?‘’

Tato otázka s pochybovačným tónem napadne mnoho lidí při pohledu na činnost řezníka, který vpravuje do masa solný lák takzvanou nastřikovačkou. Proč se to děje a proč se na to někteří lidé mimo masný průmysl dívají skrz prsty?

V první řadě se podívejme na dusičnanovou a dusitanovou sůl, protože ty hrají nejen v nastřikování a nakládání mas významnou roli od nepaměti. Začalo to dusičnanem draselným, takzvaným sanytrem (E252), který řezníci využívali
přimícháváním ke klasické kuchyňské soli a směsí pak nakládali masa vybrané k nasolování a uzení. Potravinářský sanytr je k dostání i dnes, nicméně jeho využití v praxi přebila během první republiky Praganda pražského řezníka a uzenáře Ladislava Nachmüllnera. Pan Nachmüllner totiž začal používat na místo dusičnanové soli sůl dusitanovou, a to z prostého důvodu - časová úspora.

Při nakládání masa s použitím dusičnanové solící směsi dochází během procesu k několika chemickým reakcím. Ta, která pro řeznickou praxi zásadně znevýhodňuje sanytr, je mikrobiální redukce dusičnanu (NO3) na dusitan (NO2). Tato reakce je nezbytná pro další biochemické procesy, které mají za cíl zejména vybarvit výrobek po tepelné úpravě hezky do růžova a zamezit růstu škodiči jménem Clostridium botulinum. Pokud použijeme klasickou sůl bez dusitanu, výrobek bude sice slaný a pro někoho možná ‘‘bio friendly’’, ale v nákroji ošklivě šedivý, méně trvanlivý a nikdo ho nebude chtít koupit.

Z tohoto faktu vyplývá, že pan Nachmüllner pochopil, že stačí přeskočit zdlouhavou fázi přeměny dusičnanu na dusitan a použít rovnou sůl s 0,5 % dusitanu sodného či draselného a 98,7 % NaCl (kuchyňské soli). Časová úspora je v řádu dnů až týdnů v závislosti na mnoha ovlivňujících faktorech.

Z jednoduchého přepočtu vyplývá, že na jedno kilo masa, které nasolíme čtyřiceti gramy Pragandy (při solení na 4%) máme ve směsi 39,48 g NaCl a 0,2 g NaNO2, což při porci uzeného o 200 g znamená, že zkonzumujeme 7,9 g NaCl a 0,04 g NaNO2. Tyčové uzeniny jako párky, klobásy apod. se solí většinou méně než na 2 %, což znamená ještě méně přijímaného dusitanu.

Sami si můžeme udělat úsudek, jak často a v jakém množství je záhodno konzumovat uzeniny s obsahem Pragandy. Dle mého soudu se v některých výrobcích najdou škodlivější sloučeniny než je právě ona. Každopádně všeho s mírou. :) Tolik v krátkosti o přítomnosti poslední dobou mediálně známých dusitanů v uzeninách. Jak ale nejsnadněji vpraví řezník solný lák do masa, aby se i rozměrnější partie prosolila hezky až do středu a nevznikla nežádoucí šedivá skvrna v nákroji? S ruční nastřikovačkou DICK to jde samo.

Mám to mnohonásobně vyzkoušené na všemožných druzích mas a můžu jen vřele doporučit. Snadná manipulace, výborná účinnost, jednoduchá údržba. Postup při použití je následující. Sací hadičku s filtrem na konci jednoduše ponoříme do láku, jehlu vpíchneme do středu partie a zapumpujeme. Protože jehla nastřikovačky nemá jednu díru na konci jako klasická injekční stříkačka, ale hned několik po stranách, pumpováním dostáváme lák rovnoměrně do celého kusu.

Tento krok vpichu a zapumpováníopakujeme dle velikosti masa do doby, kdy si budeme jisti, že jsme lák seznámili s celou tkání. Konkrétně u vepřové krkovice postačí řekněme tři až pět vpichů, a to dvakrát až třikrát do středu a poté do obou krajů.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

BLOG

cover-1.jpg
 

Jdeme na ryby: 5 kroků k domácím boilies

, 2 minuty čtení

Je to jednoduchá návnada z vařeného těsta vyráběná v mnoha velikostech a barvách, která se těší zvláštní oblibě zejména při lovu kaprů. Boilies jsou totiž na cejny a líny moc velké a tvrdé, kaprům ale chutnají. Jak si efektivní návnadu vyrobit u sebe doma?

Variant boilies existuje hodně, liší se velikostí, aromatem, vůní i surovinou. Předem připravené návnady lze zakoupit, oblíbenou praxí ale zůstává domácí výroba z hotové směsi. Pojďme si ji projít krok po kroku.

První krok
Připravíme si vejce a rozbijeme je do nádoby. Budeme potřebovat zhruba 6 vajec na jeden kilogram těsta. Skořápky je potřeba pořádně rozdrtit.

Druhý krok
Do rozbitých vajec přidáme esenci, esenciální olej, sladidlo a nakonec barvivo. Ingredience se ale mohou lišit. Můžeme použít například včelí med a vanilkový cukr. Tekuté složky řádně promícháme a necháme odstát.

Třetí krok
Postupným přidáváním suché směsi vyhněteme těsto. V případě, že bude řídké, přidáme ještě směs a pokud se začne vysušovat, naředíme rostlinným olejem. Z těsta potom uhněteme velkou kouli, kterou necháme půl hodiny uležet v mikrotenovém obalu. Žádaná konzistence se většinou popisuje jako „gumová“.

Čtvrtý krok
Pomocí extruderu nebo ruční plničky vytvoříme „hady“, které pak rollballem přeměníme na kuličky. Tento proces lze udělat i rukou – nejprve uhněteme válečky a z nich potom koule.

Pátý krok
Připravíme si hrnec, naplníme ho vodou a přivedeme k varu. Budeme také potřebovat síto, na které umístíme boilies a vaříme 5-8 minut v páře. Pak už jen necháme uschnout a můžeme jít na ryby.

Jak skladovat?

Boilies skladujeme v mrazáku nebo sušíme. Návnadu můžeme uzavřít do umělohmotných krabiček nebo ji sušit na teplém místě bez vlhkosti, například v látkových pytlících.

BLOG

Načítám ...