Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Startujeme fermentované výrobky

, 3 minuty čtení

Startovací kultura možná na první poslech pro laika zní jako věc, která nemá v masných výrobcích nebo v jídle obecně co dělat. Pokud se ale na tuto přísadu podíváme odbornější optikou, zjistíme, že pro uzenáře, potažmo pro milovníka uzenin, skýtá mnoho výhod. Pojďme si o nich něco málo povědět.

Pro zobrazení naší nabídky startovacích kultur klikněte na tuto fotografii.

Startovací kultury mikroorganismů zaručují správné řízení procesu fermentace. To je obecně míněný fakt. Proč ji ale používat, když to šlo našim řeznickým dědům i bez ní? Slova pánů technologů firmy MASO-PROFIT Františka Kopala a Antonína Čecha mluví takto: „Může to jít i bez nich, ale nikdy nebudete mít jistotu nad nezávadností výrobku a správném řízení procesu fermentace“.

Musím popravdě říct, že jsem o nezbytnosti používání startovacích kultur měl jako začínající řezník-uzenář také jisté pochyby. Čas od času se ale vyskytly potíže. Proč?

Naprosto zásadní krok je výběr suroviny. Už můj praděda, který jako první v Čechách vyráběl pod ochrannou známkou uherský salám, tvrdil, že pro výrobu fermentů nutno sehnat maso ze starších prasnic. Důvodem bylo a je vyšší obsah myoglobinu čili tmavší barva masa, a hlavně menší aktivita vody v něm. Abychom v ČR mohli deklarovat, že je výrobek fermentovaný, musí obsah aktivní vody výrobku činit maximálně 0,93. To praděda před sto lety sice asi těžko změřil, už tehdy ale věděli jak na to!

S výrobou masných produktů vám můžou poradit naši technologové.

Startovací kultura, která se přidává do díla při míchání, totiž při dosažení stanovené vlhkosti a teploty započne proces, ve kterém si mikroorganismy dávají takzvaně „na budku“. U většiny druhů kultur v nabídce Maso-profitu je to 24-26 °C a 90-95 % vlhkosti. Nově nabízená varianta BITEC SR-SC 01 startuje dokonce už při 7 °C a 84-86 % vlhkosti!

Zjednodušeně řečeno. Ty naše hodné řeznické mikroorganismy dají ­‘‘co proto‘‘ těm nekalým živlům jako jsou například Listérie, Salmonely apod. Tím zapříčiní hladký průběh fermentace a riziko nežádoucích mikrobiologických procesů je zažehnáno.

Neméně důležitým krokem výroby fermentovaných mas a masných výrobků je zrání. Profi zrací skříně Lackner a klimatizační jednotka Bastra hlídají vlhkost ideálně na 72-74 % při teplotě okolo 14 °C. To jsou dle slov pana Čecha ideální hodnoty pro úspěšně vyzrálou uzeninu. V domácích podmínkách stačí dle mé zkušenosti zatemnit dobře větraný prostor, kde při stabilních podmínkách nad 10 °C získají výrobky požadované vlastnosti. Nadšení hobby výrobci používají pro zrání v bytech například domácí vinotéky nebo zavěsí výrobky na garnyž. Tím pádem je doma postaráno i o stylovou a voňavou dekoraci.

 Zkrátka pro snadnější dosažení požadovaných chutí je u fermentovaných výrobků a mas záhodno startovací kulturu použít. A to jak při domácí výrobě, tak v profi řeznictví-uzenářství.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

Na vzestupu je i domácí výroba.

BLOG

COVER-FOTO-1920X400PX.jpg
 

Udíme doma se štěpkami

, 4 minuty čtení

Domácí uzení má v Česku dlouhou tradici, která se původně pojí především se zabijačkami – neodmyslitelnou součástí života na české, moravské i slezské vesnici. Uzení masa a masných výrobků ale z módy nikdy neodešlo a součástí života na vesnici (ale i ve městech) zůstalo dodnes. Trendem se staly především domácí udírny a grilování s kouřem.

Domácí uzení je na vzestupu.

Máloco se chuťově vyrovná kvalitní domácí uzenině. Pro klasické uzení se samozřejmě nejvíc hodí udírna, která je k tomuto účelu přímo určená. Běžnou praxí bývá stavění si vlastních udíren ze dřeva, z cihel, anebo z plechu.

Při stavění vlastní udírny je potřeba vlastními silami zkonstruovat její jednotlivé části, což jsou základy, topeniště a kouřovod. Postavit si vlastní udírnu svépomocí je levnou a poměrně nenáročnou alternativou ke kupování v obchodě. Potřeba je jen trocha zručnosti a materiálu. K zavěšení uzeného masa přijdou vhod hůlky nebo háčky.

Dřevo jako základ chuti

Pokud se proto chystáte na domácí uzení nebo grilování, dost možná se neobejdete bez štěpek neboli pilin. Tato potrava pro domácí grily i udírny všech velikostí je na trhu k dostání ve více variantách, rozdíly jsou především ve druhu dřeva, které se použilo na jejich výrobu.

Dřevěné štěpky na uzení jsou zvlášť vhodné pro suroviny, které nepotřebují pro přípravu více než 30 minut. Jsou ideální pro uzení ryb nebo kuskusu a podobných pokrmů. Používají se ale i k uzení různých druhů mas a masných výrobků, jako jsou například klobásy, u jejichž výroby se pravděpodobně neobejdete bez střev. Kromě masa se také často udí sýry.

Štěpky se vyrábí z různých druhů dřeva, které dodávají připravovaným pochoutkám odlišnou chuť, aroma i barvu. Nejčastěji se používají štěpky bukové, olšové nebo třešňové. Velice důležitá je kvalita dřeva, kterou určují vlastnosti jako je vlhkost, zbarvení prachu z výroby a hořlavost. Štěpky lze také dělit podle zrnitosti. Nejvíc se používají hrubosti 1-4 (2, 5 – 3,5 mm), 2-16 (6 – 12 mm) a nejjemnější 750/2000 (0,75 – 2,5 mm).

Drť těchto stupňů zrnitosti se hodí pro uzení v domácích udírnách Borniak, Bradley nebo Kaiser i v těch od dalších populárních značek. Použít se dají také do stále oblíbenějších dýmboxů. Tyto generátory kouře mohou sloužit jako příslušenství k dřevěným i jakýmkoliv jiným domácím udírnám.

Pro zobrazení našich štěpek na uzení klinětě na fotku.

Svatá udící trojice

1. Dřevo na všechno

Kouř z buku je svou intenzitou skvělou první volbou pro grilování a uzení úplně všech druhů masa. Pro svou univerzálnost proto bývá vůbec nejpoužívanějším druhem dřeva. Podívejte se třeba na naše bukové štěpky v menším balení.

2. Jemnost chuti

Pokud budete grilovat nebo udit jemnější druhy masa, sáhněte po olšovém dřevě. Olšový kouř dodá masu příjemný nasládlý profil. Hodí se zejména na ryby a drůbež.

3. Třešinka na dortu

Další možností je použít štěpky z třešňového dřeva. To se vyznačuje tím, že dodá grilovanému nebo uzenému masu silnější aroma. Při uzení se proto většinou používá až nakonec. Kouř z třešně dodá masu sladkou a ovocnou chuť. Hodí se na vepřové, skopové nebo třeba na zvěřinu.

BBQ grilování

Oblíbenou možností domácí úpravy je pak „zauzování“ na grilu, což je v podstatě grilování s kouřem. Příkladem může být oblíbené Barbecue (BBQ), při kterém se griluje za teploty zhruba 106 °C. Druhou cestou je klasické grilování za vyšších teplot. K zakouření se používají kusy dřeva, špalíky anebo „BBQ chipsy“.

BLOG

Načítám ...