Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Startujeme fermentované výrobky

, 3 minuty čtení

Startovací kultura možná na první poslech pro laika zní jako věc, která nemá v masných výrobcích nebo v jídle obecně co dělat. Pokud se ale na tuto přísadu podíváme odbornější optikou, zjistíme, že pro uzenáře, potažmo pro milovníka uzenin, skýtá mnoho výhod. Pojďme si o nich něco málo povědět.

Pro zobrazení naší nabídky startovacích kultur klikněte na tuto fotografii.

Startovací kultury mikroorganismů zaručují správné řízení procesu fermentace. To je obecně míněný fakt. Proč ji ale používat, když to šlo našim řeznickým dědům i bez ní? Slova pánů technologů firmy MASO-PROFIT Františka Kopala a Antonína Čecha mluví takto: „Může to jít i bez nich, ale nikdy nebudete mít jistotu nad nezávadností výrobku a správném řízení procesu fermentace“.

Musím popravdě říct, že jsem o nezbytnosti používání startovacích kultur měl jako začínající řezník-uzenář také jisté pochyby. Čas od času se ale vyskytly potíže. Proč?

Naprosto zásadní krok je výběr suroviny. Už můj praděda, který jako první v Čechách vyráběl pod ochrannou známkou uherský salám, tvrdil, že pro výrobu fermentů nutno sehnat maso ze starších prasnic. Důvodem bylo a je vyšší obsah myoglobinu čili tmavší barva masa, a hlavně menší aktivita vody v něm. Abychom v ČR mohli deklarovat, že je výrobek fermentovaný, musí obsah aktivní vody výrobku činit maximálně 0,93. To praděda před sto lety sice asi těžko změřil, už tehdy ale věděli jak na to!

S výrobou masných produktů vám můžou poradit naši technologové.

Startovací kultura, která se přidává do díla při míchání, totiž při dosažení stanovené vlhkosti a teploty započne proces, ve kterém si mikroorganismy dávají takzvaně „na budku“. U většiny druhů kultur v nabídce Maso-profitu je to 24-26 °C a 90-95 % vlhkosti. Nově nabízená varianta BITEC SR-SC 01 startuje dokonce už při 7 °C a 84-86 % vlhkosti!

Zjednodušeně řečeno. Ty naše hodné řeznické mikroorganismy dají ­‘‘co proto‘‘ těm nekalým živlům jako jsou například Listérie, Salmonely apod. Tím zapříčiní hladký průběh fermentace a riziko nežádoucích mikrobiologických procesů je zažehnáno.

Neméně důležitým krokem výroby fermentovaných mas a masných výrobků je zrání. Profi zrací skříně Lackner a klimatizační jednotka Bastra hlídají vlhkost ideálně na 72-74 % při teplotě okolo 14 °C. To jsou dle slov pana Čecha ideální hodnoty pro úspěšně vyzrálou uzeninu. V domácích podmínkách stačí dle mé zkušenosti zatemnit dobře větraný prostor, kde při stabilních podmínkách nad 10 °C získají výrobky požadované vlastnosti. Nadšení hobby výrobci používají pro zrání v bytech například domácí vinotéky nebo zavěsí výrobky na garnyž. Tím pádem je doma postaráno i o stylovou a voňavou dekoraci.

 Zkrátka pro snadnější dosažení požadovaných chutí je u fermentovaných výrobků a mas záhodno startovací kulturu použít. A to jak při domácí výrobě, tak v profi řeznictví-uzenářství.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

Na vzestupu je i domácí výroba.

BLOG

cover-1.jpg
 

Čistíme provozy ručně. Proč je to potřeba?

, 2 minuty čtení

Ruční čištění a dezinfekce provozů je nezbytné pro bezpečnou výrobu potravin. Dánský výrobce hygienického náčiní Vikan vysvětluje, proč tento druh čištění potravinářských provozů nelze zcela nahradit automatickými postupy.

Ruční hygienu a sanitaci nelze zanedbávat.

Čištění pomocí ručních nástrojů je klíčový faktor pro zabránění křížové kontaminace a k udržení čistoty v potravinářských provozech. V roce 2015 Světová zdravotnická organizace odhadla, že v důsledku konzumace kontaminovaných potravin onemocní ročně více než 23 milionů lidí v Evropě, což má potom za následek 4654 úmrtí.

Používání kontaminovaného vybavení a náčiní je jednou z pěti hlavních příčin, které přispívají k propuknutí alimentárních nemocí. Hlavními riziky pro bezpečnost potravin z hlediska veřejného zdraví jsou bakteriální patogeny, alergeny, chemikálie a cizí materiály.

Průmyslové metody čištění se mohou pohybovat od specifických pro daný proces až po mnohem jednodušší ruční čištění zahrnující použití kartáčů, škrabek, stěrek a dalších hygienických nástrojů.

Klikněte na fotku pro zobrazení našich hygienických a sanitačních produktů.

Ne vždy to jde automaticky

Automatické čištění zařízení, jako je vnitřek potrubí a nádob se obecně provádí čerpáním chemikálií o předem určené koncentraci, teplotě a pH po určitou dob. Tento průtok současně zajišťuje mechanické čištění prostoru. Čištění Clean-out-of-place (COP) potom vyžaduje demontáž a přemístění dílů do vzdáleného automatizovaného čisticího systému.

Největším omezením automatického čištění je ale nedokonalý hygienický design některých zařízení a povrchů, např. přítomnost úzkých a nepřístupných prostor, které umožňují zachycení nečistot a je obtížné je odstranit. V těchto případech nastupuje ruční čištění, které se ukazuje jako ideální postup například při odstraňování povrchového biofilmu a skvěle tak povrchy připraví pro následnou dezinfekci.

Klikněte na fotku pro zobrazení článku Barevné kódování: Tipy, jak se vyhnout kontaminaci

BLOG

Načítám ...