Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Startujeme fermentované výrobky

, 3 minuty čtení

Startovací kultura možná na první poslech pro laika zní jako věc, která nemá v masných výrobcích nebo v jídle obecně co dělat. Pokud se ale na tuto přísadu podíváme odbornější optikou, zjistíme, že pro uzenáře, potažmo pro milovníka uzenin, skýtá mnoho výhod. Pojďme si o nich něco málo povědět.

Pro zobrazení naší nabídky startovacích kultur klikněte na tuto fotografii.

Startovací kultury mikroorganismů zaručují správné řízení procesu fermentace. To je obecně míněný fakt. Proč ji ale používat, když to šlo našim řeznickým dědům i bez ní? Slova pánů technologů firmy MASO-PROFIT Františka Kopala a Antonína Čecha mluví takto: „Může to jít i bez nich, ale nikdy nebudete mít jistotu nad nezávadností výrobku a správném řízení procesu fermentace“.

Musím popravdě říct, že jsem o nezbytnosti používání startovacích kultur měl jako začínající řezník-uzenář také jisté pochyby. Čas od času se ale vyskytly potíže. Proč?

Naprosto zásadní krok je výběr suroviny. Už můj praděda, který jako první v Čechách vyráběl pod ochrannou známkou uherský salám, tvrdil, že pro výrobu fermentů nutno sehnat maso ze starších prasnic. Důvodem bylo a je vyšší obsah myoglobinu čili tmavší barva masa, a hlavně menší aktivita vody v něm. Abychom v ČR mohli deklarovat, že je výrobek fermentovaný, musí obsah aktivní vody výrobku činit maximálně 0,93. To praděda před sto lety sice asi těžko změřil, už tehdy ale věděli jak na to!

S výrobou masných produktů vám můžou poradit naši technologové.

Startovací kultura, která se přidává do díla při míchání, totiž při dosažení stanovené vlhkosti a teploty započne proces, ve kterém si mikroorganismy dávají takzvaně „na budku“. U většiny druhů kultur v nabídce Maso-profitu je to 24-26 °C a 90-95 % vlhkosti. Nově nabízená varianta BITEC SR-SC 01 startuje dokonce už při 7 °C a 84-86 % vlhkosti!

Zjednodušeně řečeno. Ty naše hodné řeznické mikroorganismy dají ­‘‘co proto‘‘ těm nekalým živlům jako jsou například Listérie, Salmonely apod. Tím zapříčiní hladký průběh fermentace a riziko nežádoucích mikrobiologických procesů je zažehnáno.

Neméně důležitým krokem výroby fermentovaných mas a masných výrobků je zrání. Profi zrací skříně Lackner a klimatizační jednotka Bastra hlídají vlhkost ideálně na 72-74 % při teplotě okolo 14 °C. To jsou dle slov pana Čecha ideální hodnoty pro úspěšně vyzrálou uzeninu. V domácích podmínkách stačí dle mé zkušenosti zatemnit dobře větraný prostor, kde při stabilních podmínkách nad 10 °C získají výrobky požadované vlastnosti. Nadšení hobby výrobci používají pro zrání v bytech například domácí vinotéky nebo zavěsí výrobky na garnyž. Tím pádem je doma postaráno i o stylovou a voňavou dekoraci.

 Zkrátka pro snadnější dosažení požadovaných chutí je u fermentovaných výrobků a mas záhodno startovací kulturu použít. A to jak při domácí výrobě, tak v profi řeznictví-uzenářství.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

Na vzestupu je i domácí výroba.

BLOG

cover-foto-kour-1920x400px.jpg
 

Opláchni to kouřem

, 3 minuty čtení

Uzené maso a uzené masné výrobky jsou specialitami, které obohacují jídelníček nás masožravců již tisíce let. K tradičnímu spalování tvrdého dřeva bez kůry přibyla v 50. letech 20. století další varianta zvaná uzení tekutým kouřem. Firma Maso-profit začala tuto progresivní technologii v roce 1995 nabízet jako první v České republice. Co to tekutý kouř vlastně je a proč vznikl?

Slova pana profesora Pipka z VŠCHT v edukativním videu pro M-P: „Kouř obsahuje několik tisíc složek, z nichž některé jsou kancerogenní. Ty vznikají za vyšších teplot, což je při vyvíjení kouře v domácích podmínkách obtížné regulovat. Profi uzenáři proto používají udírny například na bukové štěpky. Ty mají kromě regulace teploty vyvíjení kouře i vodní filtr, který uniklé kancerogeny zachytí.“

Tekutý kouř je alternativa, která se vyrábí taktéž spalováním kvalitního tvrdého dřeva. Je to takový technologický zázrak, nicméně použitím tekutého kouře se docílí stejných konzervačních i senzorických vlastností jako při klasickém uzení, a to včetně barvy. Zkušenost pana Antonína Čecha, technologa M-P, mluví jasně: „Čeští řezníci jsou poměrně konzervativní a této nové technologii příliš nedůvěřovali. Měl jsem zákazníka, který mi tvrdil, že rozpozná, který výrobek byl vyuzený klasickou cestou a který tekutým kouřem. Dali jsme mu ochutnat a samozřejmě nerozpoznal.”

Druhů tekutých kouřů je celá řada. Některé jsou vhodné do atomizačních jednotek (roztříští tekutinu na částice kouře) k uzení v profi udírnách, některé k namáčení a následné tepelné úpravě. Existují například i práškové kouře či různá kouřová aromata s kořenící směsí. Zásadní odlišnost od klasiky je ale v jeho následném zpracování. Kouř se nechá kondenzovat a vzniklé kondenzáty jsou dále upravovány. Díky tomuto procesu, při němž výrobci chemicky odstraní kancerogenní látky, máme narozdíl od klasického kouře výhodu v tom, že známe jeho přesné složení. Proces výroby začíná pyrolýzou (tepelný rozklad) dřeva, následuje kondenzace kouře, separace a nakonec přijde finální filtrace.

Výroba tekutého kouře z odpadových pilin.

Co se týče použití v masném průmyslu, je bezesporu výhodou snadná aplikace kouře při výrobě. Například Gewürzmüller kouřové aroma FUMY, které má M-P v nabídce, se aplikuje do kutru při míchání díla, čímž výrobci znatelně šetří čas i peníze, které by vynaložil k procesu uzení.

Tekutý kouř se dá využít i doma, a to nejen při přípravě masa. Patřičné aroma může dodat i sýrům, dipům ke grilování apod. Osobně jsem jako řezník trochu konzervativec a vždycky mi asi bude milejší udit v udírně
po dědovi, nicméně z hlediska technologicko-kulinářského je to poměrně zdravá, snadná a šetrná volba pro gastro nadšence, kteří štěstí v podobě domácí udírny na dřevo nemají.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

BLOG

Načítám ...