Váš košík je prázdný
cover-foto-vikan-rucni-cisteni-1920x400px.jpg
Blog
Dodavatelé Rádce

„Ruční čištění nikdy nebylo důležitější,“ říká Vikan

, 2 minuty čtení

Restaurace, hotely, jídelny a cateringové společnosti jsou ti, kteří nesou největší tíhu současných opatření proti šíření Covid-19. Dánský výrobce hygienického nářadí Vikan zveřejnil několik tipů pro udržení čistoty a také pro přípravu na opětovné otevření těchto provozů.

Čištění povrchů při pandemii nabývá na ještě větší důležitosti.

„Před znovu otevřením provozu by mělo být provedeno důkladné čištění,“ oznámila britská vláda v jedné z reakcí na pandemii. Proces dekontaminace prostoru zahrnuje vyčištění všech ploch od nečistot a škůdců tak, aby se zajistilo zcela bezpečné prostředí pro stravování. 

Jak se připravit

Ujistěte se, že máte všechny potřebné nástroje, chemické prostředky a pomůcky pro ochranu personálu. Nezapomeňte zkontrolovat, zda jsou ve vyhovujícím stavu. Všechny nástroje a pomůcky je také třeba před použitím vyčistit a dezinfikovat. Zajistěte, aby zaměstnanci znali správný postup při čištění a dezinfekci.

Oblasti, na které se zaměřit

  1. Zařízení pro skladování surovin, potravin a nápojů.
  2. Všechny povrchy, které přicházejí do styku s potravinami.
  3. Veškeré sanitární vybavení jako umyvadla, toalety, odtoky a další.
  4. Textilní materiály jako například ubrusy a závěsy a také měkký nábytek.
  5. Nádobí
  6. Tvrdé plochy – stoly, židle, podlahy apod.
  7. Zařízení pro volný čas – tělocvičny, sauny apod.
  8. Ochranné oděvy – rukavice, zástěry, obuv apod.

Čištění lze rozdělit na suché a mokré.

Pro dekontaminaci exponovaných povrchů je vhodné použít kartáče a hadříky z mikrovláken. Odolné nečistoty lze odstranit škrábáním a kartáčováním (suché čištění); nebo oplachováním. Po vyčištění by měly být povrchy podle potřeby dezinfikovány.

Nečistoty se ale nevyskytují jen na otevřeném povrchu. Mohou se hromadit uvnitř vybavení, spotřebičů a příslušenství, a stát se tak zdrojem další kontaminace. Aby se minimalizovalo toto riziko, doporučuje Vikan před dalším použitím výbavu demontovat, a důkladně vyčistit a vydezinfikovat.

Chcete ve svém provozu zavést efektivní barevné kódování? Přečtěte si článek o jeho implementaci.

Pro zobrazení sortimentu Vikanu klikněte na tuto fotografii.

BLOG

cover-nastrikovacka.jpg
 
Rádce

Recenze na ruční nastřikovačku DICK - Pumpujeme lák

, 4 minuty čtení

‘’Proboha, čím to jako napichujete?‘’

Tato otázka s pochybovačným tónem napadne mnoho lidí při pohledu na činnost řezníka, který vpravuje do masa solný lák takzvanou nastřikovačkou. Proč se to děje a proč se na to někteří lidé mimo masný průmysl dívají skrz prsty?

V první řadě se podívejme na dusičnanovou a dusitanovou sůl, protože ty hrají nejen v nastřikování a nakládání mas významnou roli od nepaměti. Začalo to dusičnanem draselným, takzvaným sanytrem (E252), který řezníci využívali
přimícháváním ke klasické kuchyňské soli a směsí pak nakládali masa vybrané k nasolování a uzení. Potravinářský sanytr je k dostání i dnes, nicméně jeho využití v praxi přebila během první republiky Praganda pražského řezníka a uzenáře Ladislava Nachmüllnera. Pan Nachmüllner totiž začal používat na místo dusičnanové soli sůl dusitanovou, a to z prostého důvodu - časová úspora.

Při nakládání masa s použitím dusičnanové solící směsi dochází během procesu k několika chemickým reakcím. Ta, která pro řeznickou praxi zásadně znevýhodňuje sanytr, je mikrobiální redukce dusičnanu (NO3) na dusitan (NO2). Tato reakce je nezbytná pro další biochemické procesy, které mají za cíl zejména vybarvit výrobek po tepelné úpravě hezky do růžova a zamezit růstu škodiči jménem Clostridium botulinum. Pokud použijeme klasickou sůl bez dusitanu, výrobek bude sice slaný a pro někoho možná ‘‘bio friendly’’, ale v nákroji ošklivě šedivý, méně trvanlivý a nikdo ho nebude chtít koupit.

Z tohoto faktu vyplývá, že pan Nachmüllner pochopil, že stačí přeskočit zdlouhavou fázi přeměny dusičnanu na dusitan a použít rovnou sůl s 0,5 % dusitanu sodného či draselného a 98,7 % NaCl (kuchyňské soli). Časová úspora je v řádu dnů až týdnů v závislosti na mnoha ovlivňujících faktorech.

Z jednoduchého přepočtu vyplývá, že na jedno kilo masa, které nasolíme čtyřiceti gramy Pragandy (při solení na 4%) máme ve směsi 39,48 g NaCl a 0,2 g NaNO2, což při porci uzeného o 200 g znamená, že zkonzumujeme 7,9 g NaCl a 0,04 g NaNO2. Tyčové uzeniny jako párky, klobásy apod. se solí většinou méně než na 2 %, což znamená ještě méně přijímaného dusitanu.

Sami si můžeme udělat úsudek, jak často a v jakém množství je záhodno konzumovat uzeniny s obsahem Pragandy. Dle mého soudu se v některých výrobcích najdou škodlivější sloučeniny než je právě ona. Každopádně všeho s mírou. :) Tolik v krátkosti o přítomnosti poslední dobou mediálně známých dusitanů v uzeninách. Jak ale nejsnadněji vpraví řezník solný lák do masa, aby se i rozměrnější partie prosolila hezky až do středu a nevznikla nežádoucí šedivá skvrna v nákroji? S ruční nastřikovačkou DICK to jde samo.

Mám to mnohonásobně vyzkoušené na všemožných druzích mas a můžu jen vřele doporučit. Snadná manipulace, výborná účinnost, jednoduchá údržba. Postup při použití je následující. Sací hadičku s filtrem na konci jednoduše ponoříme do láku, jehlu vpíchneme do středu partie a zapumpujeme. Protože jehla nastřikovačky nemá jednu díru na konci jako klasická injekční stříkačka, ale hned několik po stranách, pumpováním dostáváme lák rovnoměrně do celého kusu.

Tento krok vpichu a zapumpováníopakujeme dle velikosti masa do doby, kdy si budeme jisti, že jsme lák seznámili s celou tkání. Konkrétně u vepřové krkovice postačí řekněme tři až pět vpichů, a to dvakrát až třikrát do středu a poté do obou krajů.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

BLOG

Načítám ...