Váš košík je prázdný
cover.jpg
Blog
Dodavatelé Zákazníci Rádce

Pečování o nože: 6 tipů pro údržbu Giesserů

, 4 minuty čtení

Nože Giesser jsou po celém světě známé kvalitou svých čepelí i rukojetí. Německá značka má ve svém portfoliu kuchařské a řeznické nože všech velikostí a různorodých provedení. Patří mezi ně i speciální prémiové nástroje, které mohou posloužit jako vyjímečný dar pro rodinu a blízké. Pojďme se podívat na několik svižných tipů pro jejich údržbu.

Nože Giesser běžně sami používáme.

Skladování
Najděte pro svůj nůž bezpečné místo kam nepoteče. Sucho je pro dlouho životnost nože klíčové. Důležité je také předcházet úrazům. Je proto vhodné nože uložit mimo dosah dětí.

Bezpečnost
Giessery jsou velice ostré. Na místě je zvýšená opatrnost při jejich čištění, ostření i při samotné práci v kuchyni. Nikdy nůž nepoužívejte k otvírání konzerv, jako šroubovák nebo k páčení.

Ostření
Každý nůž potřebuje pravidelné ostření. Použijte kvalitní ocílku nebo brusný kámen. Díky tomu nástroj vydrží déle a práce s ním bude pohodlnější i efektivnější. Pokud budete chtít své nože nejen ostřit, ale zatoužíte po profesionálním broušení, vězte, že máme vybroušený styl.

Krájecí desky
Při práci vždy používejte krájecí desky ze dřeva nebo z kvalitního plastu. Desky z jiných nebo nekvalitních materiálu poškozují ostří a zkracují tak životnost nože.

Rukojeti
Nože značky Giesser vynikají kvalitou jejich plastových i dřevěných rukojetí. Ty umělohmotné vyžadují minimální údržbu. Dřevěné kusy je žádoucí omývat v teplé vodě, ale nikdy je v ní nenechávat dlouhou dobu. Vhodné je občasné ošetření olejem.

Čištění
Čepel nože je nutné očistit po kontaktu s kyselými pokrmy. Pokud je to možné, čistěte své nože ručně. Předejdete tím kontaktu s agresivními mycími prostředky a delšímu vystavení chlorované vodě. Pokud chcete použít myčku, zvolte méně prudké druhy detergentů.

O nože je potřeba se starat.

Ostrá tradice

Giesser je světový lídr ve výrobě nožů a řezných nástrojů. Ve svých továrnách německá firma vyrábí více než 8 tisíc nožů denně. Její obsáhlý sortiment zahrnuje 2 a půl tisíce kovaných i lisovaných nožů a kusů příslušenství pro potravinářský průmysl a gastronomii. Produkty Giesseru jsou vyrobeny z prvotřídních materiálů a vyznačují se vynikajícím zpracováním.

Budování společnosti započal Johannes Giesser už v roce 1776. Tehdy odstartovala dlouhotrvající a nepolevující modernizace, která německého výrobce dovedla až na pozici předního světového hráče v oboru výroby řezných nástrojů. Výrobky firmy Giesser používají profesionálové celého světa.

Kvalita těchto produktů vychází z práce zkušených a špičkově vzdělaných zaměstnanců, na jejichž rozvoj klade firma zvláštní důraz. Ti při výrobě nožů využívají high-tech postupy kalení a vakuového popouštění. Nástroje se vyrábí z nekvalitnější chrom-molybdenové oceli. Na konci výrobního procesu tak vznikají produkty, které zákazníkům usnadňují práci. Díky široké nabídce si každý z nich může vybrat výrobek pro svoje specifické potřeby.

Giesser se může chlubit bohatým portfoliem.

BLOG

cover-nastrikovacka.jpg
 
Rádce

Recenze na ruční nastřikovačku DICK - Pumpujeme lák

, 4 minuty čtení

‘’Proboha, čím to jako napichujete?‘’

Tato otázka s pochybovačným tónem napadne mnoho lidí při pohledu na činnost řezníka, který vpravuje do masa solný lák takzvanou nastřikovačkou. Proč se to děje a proč se na to někteří lidé mimo masný průmysl dívají skrz prsty?

V první řadě se podívejme na dusičnanovou a dusitanovou sůl, protože ty hrají nejen v nastřikování a nakládání mas významnou roli od nepaměti. Začalo to dusičnanem draselným, takzvaným sanytrem (E252), který řezníci využívali
přimícháváním ke klasické kuchyňské soli a směsí pak nakládali masa vybrané k nasolování a uzení. Potravinářský sanytr je k dostání i dnes, nicméně jeho využití v praxi přebila během první republiky Praganda pražského řezníka a uzenáře Ladislava Nachmüllnera. Pan Nachmüllner totiž začal používat na místo dusičnanové soli sůl dusitanovou, a to z prostého důvodu - časová úspora.

Při nakládání masa s použitím dusičnanové solící směsi dochází během procesu k několika chemickým reakcím. Ta, která pro řeznickou praxi zásadně znevýhodňuje sanytr, je mikrobiální redukce dusičnanu (NO3) na dusitan (NO2). Tato reakce je nezbytná pro další biochemické procesy, které mají za cíl zejména vybarvit výrobek po tepelné úpravě hezky do růžova a zamezit růstu škodiči jménem Clostridium botulinum. Pokud použijeme klasickou sůl bez dusitanu, výrobek bude sice slaný a pro někoho možná ‘‘bio friendly’’, ale v nákroji ošklivě šedivý, méně trvanlivý a nikdo ho nebude chtít koupit.

Z tohoto faktu vyplývá, že pan Nachmüllner pochopil, že stačí přeskočit zdlouhavou fázi přeměny dusičnanu na dusitan a použít rovnou sůl s 0,5 % dusitanu sodného či draselného a 98,7 % NaCl (kuchyňské soli). Časová úspora je v řádu dnů až týdnů v závislosti na mnoha ovlivňujících faktorech.

Z jednoduchého přepočtu vyplývá, že na jedno kilo masa, které nasolíme čtyřiceti gramy Pragandy (při solení na 4%) máme ve směsi 39,48 g NaCl a 0,2 g NaNO2, což při porci uzeného o 200 g znamená, že zkonzumujeme 7,9 g NaCl a 0,04 g NaNO2. Tyčové uzeniny jako párky, klobásy apod. se solí většinou méně než na 2 %, což znamená ještě méně přijímaného dusitanu.

Sami si můžeme udělat úsudek, jak často a v jakém množství je záhodno konzumovat uzeniny s obsahem Pragandy. Dle mého soudu se v některých výrobcích najdou škodlivější sloučeniny než je právě ona. Každopádně všeho s mírou. :) Tolik v krátkosti o přítomnosti poslední dobou mediálně známých dusitanů v uzeninách. Jak ale nejsnadněji vpraví řezník solný lák do masa, aby se i rozměrnější partie prosolila hezky až do středu a nevznikla nežádoucí šedivá skvrna v nákroji? S ruční nastřikovačkou DICK to jde samo.

Mám to mnohonásobně vyzkoušené na všemožných druzích mas a můžu jen vřele doporučit. Snadná manipulace, výborná účinnost, jednoduchá údržba. Postup při použití je následující. Sací hadičku s filtrem na konci jednoduše ponoříme do láku, jehlu vpíchneme do středu partie a zapumpujeme. Protože jehla nastřikovačky nemá jednu díru na konci jako klasická injekční stříkačka, ale hned několik po stranách, pumpováním dostáváme lák rovnoměrně do celého kusu.

Tento krok vpichu a zapumpováníopakujeme dle velikosti masa do doby, kdy si budeme jisti, že jsme lák seznámili s celou tkání. Konkrétně u vepřové krkovice postačí řekněme tři až pět vpichů, a to dvakrát až třikrát do středu a poté do obou krajů.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

BLOG

Načítám ...