Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Pánev versus konvektomat: V čem dělat škvarky?

, 2 minuty čtení

V Česku jsou tradičně jednou z nejoblíbenějších pochoutek. Škvarky vznikající při škvaření vepřového sádla a v posledních letech zažívají boom, díky kterému jsou stále častěji k vidění nejen v řeznictvích, ale i na pultech supermarketů. Jak na jejich efektivní výrobu?

Škvarky v pánvi. Pro zobrazení nabídky pánví a konvektomatů klikněte na fotku...

Základní princip výroby škvarků spočívá nakrájení sádla na kostičky a jeho zahřívání. K tomu se v profesionálních podmínkách nejčastěji používá buď konvektomat, nebo pánev. Škvarky lze dělat buď takzvaně „na sucho“, kdy se škvaří pouze v sádle, které sami vypustí, anebo je lze předem trochou sádla podlít.

Při škvaření v pánvi výsledek bývá křupavější, ty ze sádla vytopeného v konvektomatu jsou zase nadýchanější, lze je ale dodatečně osmahnout. Záleží tak především na osobní preferenci výrobce. Výhodou elektrické multifunkční pánve Rational iVario Pro jsou vyjížděcí košíky, které proces zpohodlňují.

Jde to i doma

Výroba škvarků není nic složitého, a proto si je můžeme snadno udělat i v domácích podmínkách. Budeme k tomu potřebovat zhruba 1 kg syrového vepřového másla a trochu soli.

Nejprve sádlo rozkrájíme na dvoucentimetrové kostky, které hodíme do hrnce, podlijeme 100 ml studené vody a začneme pomalu zahřívat. Voda zabrání připálení tuku ke dnu hrnce. Při zahřívání sádlo občas promícháme.

Jakmile na dně zpozorujeme vypékající se sádlo, můžeme přidat na teplotě. Nadále mícháme a kontrolujeme, zda se sádlo nepřipaluje. Jakmile ho budeme mít dostatek, začneme přes cedník slévat do připravené nádoby.

Jakmile objevující se škvarky zezlátnou, všechno scedíme do sklenice. Škvarky vymačkáme a zbavíme tak zbytků rozpuštěného sádla uvnitř. Potom se sami nafouknou do známé podoby. Výsledek posypeme solí a můžeme se dát do jídla. Nejlepší jsou s chlebem.

BLOG

cover-1.jpg
 

Připravte si špekáčky, Čarodějnice se blíží

, 2 minuty čtení

Nebude to trvat dlouho a rozhoří se hranice s čarodějnicemi. Starý pohanský zvyk původně zajišťoval ochranu před temnými silami, které se v noci z 30. dubna na 1. května měly projevovat obzvlášť silně. V současnosti slouží spíše k vítání jara. K této tradici rozhodně patří špekáčky, a to stejně neodmyslitelně jako vatry. Znáte historii této uzeniny?

Špekáčky a čarodějnice k sobě jednoduše patří.

Píše se rok 1891. Nacházíme se na Zemské jubilejní výstavě v Praze. Dosud nevídaná uzenářská dílna k sobě láká stovky zákazníků. Není divu. Lidé si ke stánku přicházejí pochutnat na uzenkách (dnešních špekáčcích). Ty jsou ještě teplé podávány s křenem a slaným rohlíkem na krásném papírovém tácku. To vše za 8 krejcarů. Tato událost odstartuje rozmach výroby špekáčků. Mezi lidmi je od té doby jen málo těch, kteří by jim odolali. I dnes se špekáčky těší ohromné oblibě a u táboráků rozhodně nesmějí chybět.

Špekáčky se připravují na kutru z vepřového a hovězího masa s vložkou z uzeného špeku. Původně byly kořeněné česnekem, pepřem a muškátovým ořechem. Naráží se do hovězích střev a šňůrkují nebo skobují kovovými sponami. Technologové MASO-PROFITu k jejich výrobě doporučjí směs na špekáčky Combi Classic Line.

Dají se ohřívat, opékat nebo nakládat za studena. Opékání je oblíbené zejména na ohni právě při pálení čarodějnic. Pro rychlejší prohřátí se nařezávají. Špekáčky nakládané do láků se označují jako utopence a jde o klasickou pochutinu v českých hospodách. Zkrátka jde o pokrm, který u nás milujeme.

Výroba špekáčků.

BLOG

Načítám ...