Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Pánev versus konvektomat: V čem dělat škvarky?

, 2 minuty čtení

V Česku jsou tradičně jednou z nejoblíbenějších pochoutek. Škvarky vznikající při škvaření vepřového sádla a v posledních letech zažívají boom, díky kterému jsou stále častěji k vidění nejen v řeznictvích, ale i na pultech supermarketů. Jak na jejich efektivní výrobu?

Škvarky v pánvi. Pro zobrazení nabídky pánví a konvektomatů klikněte na fotku...

Základní princip výroby škvarků spočívá nakrájení sádla na kostičky a jeho zahřívání. K tomu se v profesionálních podmínkách nejčastěji používá buď konvektomat, nebo pánev. Škvarky lze dělat buď takzvaně „na sucho“, kdy se škvaří pouze v sádle, které sami vypustí, anebo je lze předem trochou sádla podlít.

Při škvaření v pánvi výsledek bývá křupavější, ty ze sádla vytopeného v konvektomatu jsou zase nadýchanější, lze je ale dodatečně osmahnout. Záleží tak především na osobní preferenci výrobce. Výhodou elektrické multifunkční pánve Rational iVario Pro jsou vyjížděcí košíky, které proces zpohodlňují.

Jde to i doma

Výroba škvarků není nic složitého, a proto si je můžeme snadno udělat i v domácích podmínkách. Budeme k tomu potřebovat zhruba 1 kg syrového vepřového másla a trochu soli.

Nejprve sádlo rozkrájíme na dvoucentimetrové kostky, které hodíme do hrnce, podlijeme 100 ml studené vody a začneme pomalu zahřívat. Voda zabrání připálení tuku ke dnu hrnce. Při zahřívání sádlo občas promícháme.

Jakmile na dně zpozorujeme vypékající se sádlo, můžeme přidat na teplotě. Nadále mícháme a kontrolujeme, zda se sádlo nepřipaluje. Jakmile ho budeme mít dostatek, začneme přes cedník slévat do připravené nádoby.

Jakmile objevující se škvarky zezlátnou, všechno scedíme do sklenice. Škvarky vymačkáme a zbavíme tak zbytků rozpuštěného sádla uvnitř. Potom se sami nafouknou do známé podoby. Výsledek posypeme solí a můžeme se dát do jídla. Nejlepší jsou s chlebem.

BLOG

cover.jpg
 

Krájejte jako profíci. Nářezový stroj se hodí na prodejnu i domů

, 5 minut čtení

Výrobek, který nesmí chybět na žádné řeznické prodejně. S jeho pomocí obsluha rychle a účinně nařeže libovolný produkt od šunky po salám. Jak vybrat ten správný model přesně pro vaše potřeby a jak se pak o něj starat? A má smysl kupovat si „nářezák“ domů? Poradí vám servisní technik s mnoha lety zkušeností – Jaromír Kostka.

Nářezový stroj slouží ke krájení surovin, a to na řeznických a uzenářských prodejnách, v gastronomických provozech, ale i doma. Používá se ke krájení mas i zeleniny nebo pečiva.

Řezníc ho využívají na krájení různorodých produktů od suchých salámů menších kalibrů přes šunkové salámy až po uzenou krkovičku. Nářezáky lze rozdělit na ruční, poloautomatické a automatické. Ty manuální pak ještě dělíme na přímé a šikmé, což odkazuje na uložení nože. Šikmé pomáhají k posunu nařezávaného materiálu.

Jak si vybrat?

Při výběru nářezového stroje je klíčových několik kritérií. „V první řadě jde o množství krájeného materiálu a o ukládání produktu. Automatické nářezové stroje nám ho rovnou ukládají. Ruční se hodí tam, kde toho materiálu není tolik a kde se krájí přímo na zakázku pro zákazníka. Poloautomat je něco mezi tím a využívá se hlavně v kuchyních nebo pro nestandardní materiál,“ říká servisní technik MASO-PROFITu Jaromír Kostka.

„Rozlišujeme také krájení masa a sýrů. Na sýry se používají nářezáky s teflonovou úpravou, aby se sýr nelepil. Různé jsou také počty jehliček u řetízkových dopravníků. U automatů používaných na uzeniny je jehliček víc, aby materiál správně držel. U sýrů je jich naopak méně, aby v něm nebylo tolik děr. Existují ale také univerzální nářezové stroje s několika variantami dopravníků,“ dodává.

Obsluha a údržba

Při výběru stroje je tedy klíčový odhad vytíženosti provozu a tedy množství krájené suroviny. Důležité jsou také možnosti obsluhy. Ta sice musí projít školením, ovládání nářezových strojů je ale velice nenáročné a intuitivní.

„O něco časově náročnější je pak údržba. Čištění automatů není tak jednoduché jako manuálů protože je tam víc komponentů, které se musí vyjmout, očistit a pak vrátit,“ vysvětluje Jaromír Kostka.

„Co se týče údržby, je nutné stroje čistit a mýt po každém pracovním dni a při velkém vytížení i během dne. Pokud se jeden nářezák používá na maso i sýr, je na to samozřejmě potřeba brát ohled a čistit ho mezi jednotlivými fázemi krájení,“ pokračuje.

„Potom je důležitá údržba mazacích míst a úplně nejdůležitější je udržovat ostrost nože. Každý stroj má svůj brusný aparát, díky kterému ho může obsluha efektivně naostřit,“ říká zkušený technik.

A jak často brousit? „To se nejlépe pozná na samotném krájeném produktu. Ve chvíli, kdy je nůž tupý, vzniká na materiálu taková slupka. Tak poznáme, že není dokrojen a zbytek se strhává,“ říká Kostka.

Servisní tým MASO-PROFITu doporučuje nechat si nářezový stroj jednou ročně zkontrolovat. Při dobré údržbě se ale jedná o produkt, který v provozu vydrží dlouho bez potřeby velkých zásahů. „Máme stroje, které mají nakrájených přes 20 milionů plátků a pořád jsou v provozu,“ doplňuje.

Hodí se i domů

Ruční nářezáky se hodí i do domácích podmínek. Zpravidla jsou to stroje, po kterých se nevyžaduje velká zátěž. Domácí nářezové stroje se používají na krájení masných produktů, ale také pečiva, čímž šetří čas. V tom spočívá jejich hlavní výhoda. Při výběru je tu důležité brát ohled na prostor, který můžeme nářezáku v kuchyni věnovat.

Graef

Rodinná firma Graef vyrábí manuální i automatické nářezové stroje s označením „Made in Germany“. Německá společnost vyvíjí a konstruuje vysoce kvalitní výrobky už více než 50 let.

Dodává profesionální kráječe vyvinuté pro řeznictví a gastronomické provozy, poloautomatické i automatické kráčeje pro živnostníky a také širokou škálu prvotřídních kráječů pro domácnost.

BLOG

Načítám ...