Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Pánev versus konvektomat: V čem dělat škvarky?

, 2 minuty čtení

V Česku jsou tradičně jednou z nejoblíbenějších pochoutek. Škvarky vznikající při škvaření vepřového sádla a v posledních letech zažívají boom, díky kterému jsou stále častěji k vidění nejen v řeznictvích, ale i na pultech supermarketů. Jak na jejich efektivní výrobu?

Škvarky v pánvi. Pro zobrazení nabídky pánví a konvektomatů klikněte na fotku...

Základní princip výroby škvarků spočívá nakrájení sádla na kostičky a jeho zahřívání. K tomu se v profesionálních podmínkách nejčastěji používá buď konvektomat, nebo pánev. Škvarky lze dělat buď takzvaně „na sucho“, kdy se škvaří pouze v sádle, které sami vypustí, anebo je lze předem trochou sádla podlít.

Při škvaření v pánvi výsledek bývá křupavější, ty ze sádla vytopeného v konvektomatu jsou zase nadýchanější, lze je ale dodatečně osmahnout. Záleží tak především na osobní preferenci výrobce. Výhodou elektrické multifunkční pánve Rational iVario Pro jsou vyjížděcí košíky, které proces zpohodlňují.

Jde to i doma

Výroba škvarků není nic složitého, a proto si je můžeme snadno udělat i v domácích podmínkách. Budeme k tomu potřebovat zhruba 1 kg syrového vepřového másla a trochu soli.

Nejprve sádlo rozkrájíme na dvoucentimetrové kostky, které hodíme do hrnce, podlijeme 100 ml studené vody a začneme pomalu zahřívat. Voda zabrání připálení tuku ke dnu hrnce. Při zahřívání sádlo občas promícháme.

Jakmile na dně zpozorujeme vypékající se sádlo, můžeme přidat na teplotě. Nadále mícháme a kontrolujeme, zda se sádlo nepřipaluje. Jakmile ho budeme mít dostatek, začneme přes cedník slévat do připravené nádoby.

Jakmile objevující se škvarky zezlátnou, všechno scedíme do sklenice. Škvarky vymačkáme a zbavíme tak zbytků rozpuštěného sádla uvnitř. Potom se sami nafouknou do známé podoby. Výsledek posypeme solí a můžeme se dát do jídla. Nejlepší jsou s chlebem.

BLOG

cover-1.jpg
 

Startujeme fermentované výrobky

, 3 minuty čtení

Startovací kultura možná na první poslech pro laika zní jako věc, která nemá v masných výrobcích nebo v jídle obecně co dělat. Pokud se ale na tuto přísadu podíváme odbornější optikou, zjistíme, že pro uzenáře, potažmo pro milovníka uzenin, skýtá mnoho výhod. Pojďme si o nich něco málo povědět.

Pro zobrazení naší nabídky startovacích kultur klikněte na tuto fotografii.

Startovací kultury mikroorganismů zaručují správné řízení procesu fermentace. To je obecně míněný fakt. Proč ji ale používat, když to šlo našim řeznickým dědům i bez ní? Slova pánů technologů firmy MASO-PROFIT Františka Kopala a Antonína Čecha mluví takto: „Může to jít i bez nich, ale nikdy nebudete mít jistotu nad nezávadností výrobku a správném řízení procesu fermentace“.

Musím popravdě říct, že jsem o nezbytnosti používání startovacích kultur měl jako začínající řezník-uzenář také jisté pochyby. Čas od času se ale vyskytly potíže. Proč?

Naprosto zásadní krok je výběr suroviny. Už můj praděda, který jako první v Čechách vyráběl pod ochrannou známkou uherský salám, tvrdil, že pro výrobu fermentů nutno sehnat maso ze starších prasnic. Důvodem bylo a je vyšší obsah myoglobinu čili tmavší barva masa, a hlavně menší aktivita vody v něm. Abychom v ČR mohli deklarovat, že je výrobek fermentovaný, musí obsah aktivní vody výrobku činit maximálně 0,93. To praděda před sto lety sice asi těžko změřil, už tehdy ale věděli jak na to!

S výrobou masných produktů vám můžou poradit naši technologové.

Startovací kultura, která se přidává do díla při míchání, totiž při dosažení stanovené vlhkosti a teploty započne proces, ve kterém si mikroorganismy dávají takzvaně „na budku“. U většiny druhů kultur v nabídce Maso-profitu je to 24-26 °C a 90-95 % vlhkosti. Nově nabízená varianta BITEC SR-SC 01 startuje dokonce už při 7 °C a 84-86 % vlhkosti!

Zjednodušeně řečeno. Ty naše hodné řeznické mikroorganismy dají ­‘‘co proto‘‘ těm nekalým živlům jako jsou například Listérie, Salmonely apod. Tím zapříčiní hladký průběh fermentace a riziko nežádoucích mikrobiologických procesů je zažehnáno.

Neméně důležitým krokem výroby fermentovaných mas a masných výrobků je zrání. Profi zrací skříně Lackner a klimatizační jednotka Bastra hlídají vlhkost ideálně na 72-74 % při teplotě okolo 14 °C. To jsou dle slov pana Čecha ideální hodnoty pro úspěšně vyzrálou uzeninu. V domácích podmínkách stačí dle mé zkušenosti zatemnit dobře větraný prostor, kde při stabilních podmínkách nad 10 °C získají výrobky požadované vlastnosti. Nadšení hobby výrobci používají pro zrání v bytech například domácí vinotéky nebo zavěsí výrobky na garnyž. Tím pádem je doma postaráno i o stylovou a voňavou dekoraci.

 Zkrátka pro snadnější dosažení požadovaných chutí je u fermentovaných výrobků a mas záhodno startovací kulturu použít. A to jak při domácí výrobě, tak v profi řeznictví-uzenářství.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

Na vzestupu je i domácí výroba.

BLOG

Načítám ...