Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Čistíme provozy ručně. Proč je to potřeba?

, 2 minuty čtení

Ruční čištění a dezinfekce provozů je nezbytné pro bezpečnou výrobu potravin. Dánský výrobce hygienického náčiní Vikan vysvětluje, proč tento druh čištění potravinářských provozů nelze zcela nahradit automatickými postupy.

Ruční hygienu a sanitaci nelze zanedbávat.

Čištění pomocí ručních nástrojů je klíčový faktor pro zabránění křížové kontaminace a k udržení čistoty v potravinářských provozech. V roce 2015 Světová zdravotnická organizace odhadla, že v důsledku konzumace kontaminovaných potravin onemocní ročně více než 23 milionů lidí v Evropě, což má potom za následek 4654 úmrtí.

Používání kontaminovaného vybavení a náčiní je jednou z pěti hlavních příčin, které přispívají k propuknutí alimentárních nemocí. Hlavními riziky pro bezpečnost potravin z hlediska veřejného zdraví jsou bakteriální patogeny, alergeny, chemikálie a cizí materiály.

Průmyslové metody čištění se mohou pohybovat od specifických pro daný proces až po mnohem jednodušší ruční čištění zahrnující použití kartáčů, škrabek, stěrek a dalších hygienických nástrojů.

Klikněte na fotku pro zobrazení našich hygienických a sanitačních produktů.

Ne vždy to jde automaticky

Automatické čištění zařízení, jako je vnitřek potrubí a nádob se obecně provádí čerpáním chemikálií o předem určené koncentraci, teplotě a pH po určitou dob. Tento průtok současně zajišťuje mechanické čištění prostoru. Čištění Clean-out-of-place (COP) potom vyžaduje demontáž a přemístění dílů do vzdáleného automatizovaného čisticího systému.

Největším omezením automatického čištění je ale nedokonalý hygienický design některých zařízení a povrchů, např. přítomnost úzkých a nepřístupných prostor, které umožňují zachycení nečistot a je obtížné je odstranit. V těchto případech nastupuje ruční čištění, které se ukazuje jako ideální postup například při odstraňování povrchového biofilmu a skvěle tak povrchy připraví pro následnou dezinfekci.

Klikněte na fotku pro zobrazení článku Barevné kódování: Tipy, jak se vyhnout kontaminaci

BLOG

cover.jpg
 

Krájejte jako profíci. Nářezový stroj se hodí na prodejnu i domů

, 5 minut čtení

Výrobek, který nesmí chybět na žádné řeznické prodejně. S jeho pomocí obsluha rychle a účinně nařeže libovolný produkt od šunky po salám. Jak vybrat ten správný model přesně pro vaše potřeby a jak se pak o něj starat? A má smysl kupovat si „nářezák“ domů? Poradí vám servisní technik s mnoha lety zkušeností – Jaromír Kostka.

Nářezový stroj slouží ke krájení surovin, a to na řeznických a uzenářských prodejnách, v gastronomických provozech, ale i doma. Používá se ke krájení mas i zeleniny nebo pečiva.

Řezníc ho využívají na krájení různorodých produktů od suchých salámů menších kalibrů přes šunkové salámy až po uzenou krkovičku. Nářezáky lze rozdělit na ruční, poloautomatické a automatické. Ty manuální pak ještě dělíme na přímé a šikmé, což odkazuje na uložení nože. Šikmé pomáhají k posunu nařezávaného materiálu.

Jak si vybrat?

Při výběru nářezového stroje je klíčových několik kritérií. „V první řadě jde o množství krájeného materiálu a o ukládání produktu. Automatické nářezové stroje nám ho rovnou ukládají. Ruční se hodí tam, kde toho materiálu není tolik a kde se krájí přímo na zakázku pro zákazníka. Poloautomat je něco mezi tím a využívá se hlavně v kuchyních nebo pro nestandardní materiál,“ říká servisní technik MASO-PROFITu Jaromír Kostka.

„Rozlišujeme také krájení masa a sýrů. Na sýry se používají nářezáky s teflonovou úpravou, aby se sýr nelepil. Různé jsou také počty jehliček u řetízkových dopravníků. U automatů používaných na uzeniny je jehliček víc, aby materiál správně držel. U sýrů je jich naopak méně, aby v něm nebylo tolik děr. Existují ale také univerzální nářezové stroje s několika variantami dopravníků,“ dodává.

Obsluha a údržba

Při výběru stroje je tedy klíčový odhad vytíženosti provozu a tedy množství krájené suroviny. Důležité jsou také možnosti obsluhy. Ta sice musí projít školením, ovládání nářezových strojů je ale velice nenáročné a intuitivní.

„O něco časově náročnější je pak údržba. Čištění automatů není tak jednoduché jako manuálů protože je tam víc komponentů, které se musí vyjmout, očistit a pak vrátit,“ vysvětluje Jaromír Kostka.

„Co se týče údržby, je nutné stroje čistit a mýt po každém pracovním dni a při velkém vytížení i během dne. Pokud se jeden nářezák používá na maso i sýr, je na to samozřejmě potřeba brát ohled a čistit ho mezi jednotlivými fázemi krájení,“ pokračuje.

„Potom je důležitá údržba mazacích míst a úplně nejdůležitější je udržovat ostrost nože. Každý stroj má svůj brusný aparát, díky kterému ho může obsluha efektivně naostřit,“ říká zkušený technik.

A jak často brousit? „To se nejlépe pozná na samotném krájeném produktu. Ve chvíli, kdy je nůž tupý, vzniká na materiálu taková slupka. Tak poznáme, že není dokrojen a zbytek se strhává,“ říká Kostka.

Servisní tým MASO-PROFITu doporučuje nechat si nářezový stroj jednou ročně zkontrolovat. Při dobré údržbě se ale jedná o produkt, který v provozu vydrží dlouho bez potřeby velkých zásahů. „Máme stroje, které mají nakrájených přes 20 milionů plátků a pořád jsou v provozu,“ doplňuje.

Hodí se i domů

Ruční nářezáky se hodí i do domácích podmínek. Zpravidla jsou to stroje, po kterých se nevyžaduje velká zátěž. Domácí nářezové stroje se používají na krájení masných produktů, ale také pečiva, čímž šetří čas. V tom spočívá jejich hlavní výhoda. Při výběru je tu důležité brát ohled na prostor, který můžeme nářezáku v kuchyni věnovat.

Graef

Rodinná firma Graef vyrábí manuální i automatické nářezové stroje s označením „Made in Germany“. Německá společnost vyvíjí a konstruuje vysoce kvalitní výrobky už více než 50 let.

Dodává profesionální kráječe vyvinuté pro řeznictví a gastronomické provozy, poloautomatické i automatické kráčeje pro živnostníky a také širokou škálu prvotřídních kráječů pro domácnost.

BLOG

Načítám ...