Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Čistíme provozy ručně. Proč je to potřeba?

, 2 minuty čtení

Ruční čištění a dezinfekce provozů je nezbytné pro bezpečnou výrobu potravin. Dánský výrobce hygienického náčiní Vikan vysvětluje, proč tento druh čištění potravinářských provozů nelze zcela nahradit automatickými postupy.

Ruční hygienu a sanitaci nelze zanedbávat.

Čištění pomocí ručních nástrojů je klíčový faktor pro zabránění křížové kontaminace a k udržení čistoty v potravinářských provozech. V roce 2015 Světová zdravotnická organizace odhadla, že v důsledku konzumace kontaminovaných potravin onemocní ročně více než 23 milionů lidí v Evropě, což má potom za následek 4654 úmrtí.

Používání kontaminovaného vybavení a náčiní je jednou z pěti hlavních příčin, které přispívají k propuknutí alimentárních nemocí. Hlavními riziky pro bezpečnost potravin z hlediska veřejného zdraví jsou bakteriální patogeny, alergeny, chemikálie a cizí materiály.

Průmyslové metody čištění se mohou pohybovat od specifických pro daný proces až po mnohem jednodušší ruční čištění zahrnující použití kartáčů, škrabek, stěrek a dalších hygienických nástrojů.

Klikněte na fotku pro zobrazení našich hygienických a sanitačních produktů.

Ne vždy to jde automaticky

Automatické čištění zařízení, jako je vnitřek potrubí a nádob se obecně provádí čerpáním chemikálií o předem určené koncentraci, teplotě a pH po určitou dob. Tento průtok současně zajišťuje mechanické čištění prostoru. Čištění Clean-out-of-place (COP) potom vyžaduje demontáž a přemístění dílů do vzdáleného automatizovaného čisticího systému.

Největším omezením automatického čištění je ale nedokonalý hygienický design některých zařízení a povrchů, např. přítomnost úzkých a nepřístupných prostor, které umožňují zachycení nečistot a je obtížné je odstranit. V těchto případech nastupuje ruční čištění, které se ukazuje jako ideální postup například při odstraňování povrchového biofilmu a skvěle tak povrchy připraví pro následnou dezinfekci.

Klikněte na fotku pro zobrazení článku Barevné kódování: Tipy, jak se vyhnout kontaminaci

BLOG

COVER-FOTO-1920X400PX.jpg
 

Udíme doma se štěpkami

, 4 minuty čtení

Domácí uzení má v Česku dlouhou tradici, která se původně pojí především se zabijačkami – neodmyslitelnou součástí života na české, moravské i slezské vesnici. Uzení masa a masných výrobků ale z módy nikdy neodešlo a součástí života na vesnici (ale i ve městech) zůstalo dodnes. Trendem se staly především domácí udírny a grilování s kouřem.

Domácí uzení je na vzestupu.

Máloco se chuťově vyrovná kvalitní domácí uzenině. Pro klasické uzení se samozřejmě nejvíc hodí udírna, která je k tomuto účelu přímo určená. Běžnou praxí bývá stavění si vlastních udíren ze dřeva, z cihel, anebo z plechu.

Při stavění vlastní udírny je potřeba vlastními silami zkonstruovat její jednotlivé části, což jsou základy, topeniště a kouřovod. Postavit si vlastní udírnu svépomocí je levnou a poměrně nenáročnou alternativou ke kupování v obchodě. Potřeba je jen trocha zručnosti a materiálu. K zavěšení uzeného masa přijdou vhod hůlky nebo háčky.

Dřevo jako základ chuti

Pokud se proto chystáte na domácí uzení nebo grilování, dost možná se neobejdete bez štěpek neboli pilin. Tato potrava pro domácí grily i udírny všech velikostí je na trhu k dostání ve více variantách, rozdíly jsou především ve druhu dřeva, které se použilo na jejich výrobu.

Dřevěné štěpky na uzení jsou zvlášť vhodné pro suroviny, které nepotřebují pro přípravu více než 30 minut. Jsou ideální pro uzení ryb nebo kuskusu a podobných pokrmů. Používají se ale i k uzení různých druhů mas a masných výrobků, jako jsou například klobásy, u jejichž výroby se pravděpodobně neobejdete bez střev. Kromě masa se také často udí sýry.

Štěpky se vyrábí z různých druhů dřeva, které dodávají připravovaným pochoutkám odlišnou chuť, aroma i barvu. Nejčastěji se používají štěpky bukové, olšové nebo třešňové. Velice důležitá je kvalita dřeva, kterou určují vlastnosti jako je vlhkost, zbarvení prachu z výroby a hořlavost. Štěpky lze také dělit podle zrnitosti. Nejvíc se používají hrubosti 1-4 (2, 5 – 3,5 mm), 2-16 (6 – 12 mm) a nejjemnější 750/2000 (0,75 – 2,5 mm).

Drť těchto stupňů zrnitosti se hodí pro uzení v domácích udírnách Borniak, Bradley nebo Kaiser i v těch od dalších populárních značek. Použít se dají také do stále oblíbenějších dýmboxů. Tyto generátory kouře mohou sloužit jako příslušenství k dřevěným i jakýmkoliv jiným domácím udírnám.

Pro zobrazení našich štěpek na uzení klinětě na fotku.

Svatá udící trojice

1. Dřevo na všechno

Kouř z buku je svou intenzitou skvělou první volbou pro grilování a uzení úplně všech druhů masa. Pro svou univerzálnost proto bývá vůbec nejpoužívanějším druhem dřeva. Podívejte se třeba na naše bukové štěpky v menším balení.

2. Jemnost chuti

Pokud budete grilovat nebo udit jemnější druhy masa, sáhněte po olšovém dřevě. Olšový kouř dodá masu příjemný nasládlý profil. Hodí se zejména na ryby a drůbež.

3. Třešinka na dortu

Další možností je použít štěpky z třešňového dřeva. To se vyznačuje tím, že dodá grilovanému nebo uzenému masu silnější aroma. Při uzení se proto většinou používá až nakonec. Kouř z třešně dodá masu sladkou a ovocnou chuť. Hodí se na vepřové, skopové nebo třeba na zvěřinu.

BBQ grilování

Oblíbenou možností domácí úpravy je pak „zauzování“ na grilu, což je v podstatě grilování s kouřem. Příkladem může být oblíbené Barbecue (BBQ), při kterém se griluje za teploty zhruba 106 °C. Druhou cestou je klasické grilování za vyšších teplot. K zakouření se používají kusy dřeva, špalíky anebo „BBQ chipsy“.

BLOG

Načítám ...