Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

4 kroky ke zkrocení salmonelózy. Vikan radí potravinářským provozům

, 4 minuty čtení

Salmonelóza je choroba způsobená bakterií salmonela. Jedním z hlavních způsobů přenosu této bakterie na člověka je prostřednictvím infikovaného jídla a nádobí. Dánský výrobce sanitačního a hygienického nářadí na svém blogu radí, jak se v potravinářských provozech vyhnout kontaminaci salmonelou.

Zabraňte účinně kontaminaci svého provozu.

Odhaduje se, že bakterie salmonela po celém světě každoročně způsobí více než 90 milionů onemocnění spojených s průjmem. Nejběžnějšími příznaky salmonelózy jsou průjem, křeče v břiše a horečka. Objevují se 12 až 72 hodin po požití kontaminovaného produktu. Nemoc obvykle trvá 2 až 7 dní a většina lidí se uzdraví bez léčby.

Salmonela je patogen, který se usazuje ve střevech mnoha zvířat, jako je drůbež, prasata, dobytek a domácí zvířata. Bakterii lze snadno vnést a rozšířit do zařízení na výrobu potravin prostřednictvím surovin, špinavých obalů, vybavení a rukou a oděvu pracovníků. Daří se jí zejména ve vlhkém a teplém prostředí, jako jsou odtoky, podlahy a zpracovatelské zařízení.

Ačkoli se Salmonela nejčastěji spojuje s masem, vejci, mlékem a syrovým ovocem a zeleninou, může kontaminovat i potraviny jakou je kojenecká výživa, mouka nebo čokoláda. Díky své odolnosti tak představuje ohrožení i pro potraviny, které se obecně považují za bezpečnější.

Čistota je základní předpoklad každého provozu.

Jak udržet Salmonelu na uzdě ve čtyřech krocích

1. Zabránění vstupu

V první řadě je nutné zajistit, aby se do provozu dostalo pouze čisté a především dezinfikované náčiní a zařízení. Neméně důležité je testovat suroviny a oddělovat rizikové přísady.

Samotní zaměstnanci musí být neinfekční a vyškolení tak, aby
porozuměli potenciálním zdrojům kontaminace a uměli používat hygienické postupy potřebné k zabránění šíření salmonely v provozu.

2. Řádné čištění a dezinfekce

Čištění lze rozdělit na mokré čištění (u masa, zeleniny a mléčných výrobků) a suché čištění (u potravin s nízkou vlhkostí).

Při mokrém čištění lze použít čisticí a dezinfekční prostředky, zatímco při suchém čištění je třeba se vyhnout použití vody a dezinfekční prostředky se při něm musí rychle odpařit.

V případě potřeby lze provést kontrolované mokré čištění s minimálním použitím vody. Potom je třeba zajistit vysušení, protože veškerá zbývající vlhkost by mohla zvýšit riziko mikrobiálního růstu a křížové kontaminace.

Všechny postupy čištění a dezinfekce by měly být validovány, aby se zajistilo, že jsou účinné. Účinnost čištění a dezinfekce by se měla kontrolovat vizuálně a/nebo pomocí určení ATP nebo mikrobiálním tampónem.

Klíčové je u mít u všech postupů čištění zpracovaný plán popisem toho co, kde, kdy, kým a jak čistit.

3. Prevence

Zásadní je zvolit správné metody čištění. Kdykoli je to možné, je žádoucí čistit zařízení ve fyzicky oddělených oblastech a minimalizovat čištění v otevřeném prostoru.

Je dobré rozdělit výrobu do zón pro manipulaci se syrovými a zpracovanými potravinami a používat plány barevného kódování k oddělení oblastí pro různé úrovně kontroly hygieny, např. zóny pro syrové a zpracované potraviny. Více ve článku o barevném kódování.

4. Kvalitní vybavení

Vyberte si čisticí zařízení a náčiní vhodného hygienického designu. To vám výrazně usnadní čištění a pomůže efektivně bránit mikrobiálnímu růstu. Kvalitní hygienické nářadí se vyznačuje vlastnostmi jako je hladkost povrchu, jedno dílnost, odolnost a další.

Rozklikněte fotku pro zobrazení naší nabídky produktů Vikan.

BLOG

cover-nastrikovacka.jpg
 

Recenze na ruční nastřikovačku DICK - Pumpujeme lák

, 4 minuty čtení

‘’Proboha, čím to jako napichujete?‘’

Tato otázka s pochybovačným tónem napadne mnoho lidí při pohledu na činnost řezníka, který vpravuje do masa solný lák takzvanou nastřikovačkou. Proč se to děje a proč se na to někteří lidé mimo masný průmysl dívají skrz prsty?

V první řadě se podívejme na dusičnanovou a dusitanovou sůl, protože ty hrají nejen v nastřikování a nakládání mas významnou roli od nepaměti. Začalo to dusičnanem draselným, takzvaným sanytrem (E252), který řezníci využívali
přimícháváním ke klasické kuchyňské soli a směsí pak nakládali masa vybrané k nasolování a uzení. Potravinářský sanytr je k dostání i dnes, nicméně jeho využití v praxi přebila během první republiky Praganda pražského řezníka a uzenáře Ladislava Nachmüllnera. Pan Nachmüllner totiž začal používat na místo dusičnanové soli sůl dusitanovou, a to z prostého důvodu - časová úspora.

Při nakládání masa s použitím dusičnanové solící směsi dochází během procesu k několika chemickým reakcím. Ta, která pro řeznickou praxi zásadně znevýhodňuje sanytr, je mikrobiální redukce dusičnanu (NO3) na dusitan (NO2). Tato reakce je nezbytná pro další biochemické procesy, které mají za cíl zejména vybarvit výrobek po tepelné úpravě hezky do růžova a zamezit růstu škodiči jménem Clostridium botulinum. Pokud použijeme klasickou sůl bez dusitanu, výrobek bude sice slaný a pro někoho možná ‘‘bio friendly’’, ale v nákroji ošklivě šedivý, méně trvanlivý a nikdo ho nebude chtít koupit.

Z tohoto faktu vyplývá, že pan Nachmüllner pochopil, že stačí přeskočit zdlouhavou fázi přeměny dusičnanu na dusitan a použít rovnou sůl s 0,5 % dusitanu sodného či draselného a 98,7 % NaCl (kuchyňské soli). Časová úspora je v řádu dnů až týdnů v závislosti na mnoha ovlivňujících faktorech.

Z jednoduchého přepočtu vyplývá, že na jedno kilo masa, které nasolíme čtyřiceti gramy Pragandy (při solení na 4%) máme ve směsi 39,48 g NaCl a 0,2 g NaNO2, což při porci uzeného o 200 g znamená, že zkonzumujeme 7,9 g NaCl a 0,04 g NaNO2. Tyčové uzeniny jako párky, klobásy apod. se solí většinou méně než na 2 %, což znamená ještě méně přijímaného dusitanu.

Sami si můžeme udělat úsudek, jak často a v jakém množství je záhodno konzumovat uzeniny s obsahem Pragandy. Dle mého soudu se v některých výrobcích najdou škodlivější sloučeniny než je právě ona. Každopádně všeho s mírou. :) Tolik v krátkosti o přítomnosti poslední dobou mediálně známých dusitanů v uzeninách. Jak ale nejsnadněji vpraví řezník solný lák do masa, aby se i rozměrnější partie prosolila hezky až do středu a nevznikla nežádoucí šedivá skvrna v nákroji? S ruční nastřikovačkou DICK to jde samo.

Mám to mnohonásobně vyzkoušené na všemožných druzích mas a můžu jen vřele doporučit. Snadná manipulace, výborná účinnost, jednoduchá údržba. Postup při použití je následující. Sací hadičku s filtrem na konci jednoduše ponoříme do láku, jehlu vpíchneme do středu partie a zapumpujeme. Protože jehla nastřikovačky nemá jednu díru na konci jako klasická injekční stříkačka, ale hned několik po stranách, pumpováním dostáváme lák rovnoměrně do celého kusu.

Tento krok vpichu a zapumpováníopakujeme dle velikosti masa do doby, kdy si budeme jisti, že jsme lák seznámili s celou tkání. Konkrétně u vepřové krkovice postačí řekněme tři až pět vpichů, a to dvakrát až třikrát do středu a poté do obou krajů.

Autor: Miroslav Panuška
salamista.cz

BLOG

Načítám ...