Váš košík je prázdný
cover-1.jpg
Blog

Etická masožravost: z vegana řezníkem

, 3 minuty čtení

Jíst kvalitní maso s čistým svědomím. Tak by se v krátkosti dala shrnout podstata trendu, který hýbe masným světem. Etická řezničina zažívá pokračující boom, a dá se proto očekávat, že maso z malých lokálních farem bude stále žádanější.

Biofarmy se těší stále větší oblibě.

Hnutí propagující konzumaci masa z biochovů o sobě dalo vědět už na začátku 21. století. Zformovalo se přibližně v roce 2002, jeho epicentrem se stal článek novináře Michaella Pollana v New York Times, který se později přerodil v knihu s názvem „Dilema všežravce“.

Její základní myšlenkou byla otázka, zda by člověk, který jí maso, měl být schopen si svoje jídlo sám usmrtit. Ideály šetrného řeznictví pak spočívají v konzumaci masa zvířat chovaných na pastvinách. Díky tomu netrpí stresem a jejich chov by neměl tolik zatěžovat životní prostředí.

Trend „morálního“ masožravectví je od té doby na vzestupu a chladné nenechal ani vegetariány a vegany. Jedním z nich byla i současná řeznice Kavanaughová z New Yorku. Vegetariánsky se stravovala více než deset let, od toho ale upustila, a maso se stalo jejím povoláním. „Dělám to proto, abych převrátila celý současný masný průmysl naruby,“ uvedla v článku pro Timesy.

Pastviny a sociální sítě

Etická řezničina je totiž ve své podstatě s veganstvím propojená. Její zastánci se s vegany často shodnou na pojmenování problemů, jejich řešení ale vidí jinak. Místo vynechání masa a živočišných produktů ze svých jídelníčku dbají na jeho kvalitu, kterou pro ně zaručují lokální biochovy. Pravděpodobně dokážou najít minimálně tři důvody proč jíst maso.

Mnoho takových chovů existuje i v Česku. Je to například Biofarma Františkov, kde se na pastvině chovají krávy plemene Hereford. Na farmě Doupov u severočeského Mašťova se zase prodává stařené hovězí plemene Angus Aberdeen a zvěřina z nedalekých lesů.

Lov a konzumace divoké zvěře totiž do konceptu etické masožravosti skvěle zapadá, a to i díky skvělým nutričním vlastnostem, které zvěřina má. Příkladem malého chovu je také Rodinná farma Jirásek u Pehlřimova. Hnutí za maso z biochovů získává stále větší sílu na sociálních sítích.

Před rokem facebookový profil Ethical Butcher zveřejnil příspěvek, ve kterém překlopil veganský trend „Vegenuary“ na „Regenuary“. Jde o přesmyknutí z akce, která vybízí k tomu, aby lidé celý leden nejedli živočišnou stravu.

Alternativa Regenuary nabádá ke konzumaci jídel pocházející z takzvaného regenaritvního zemědělství. Součástí toho je i pochutnávání si na mase z etických chovů. Původní post sdílelo přes milion lidí. Zdá se, že se etickým řezníkům povedlo pro svoji myšlenku nadchnout nezanedbatelné procento masných nadšenců.

Leden ve znamení šetrnosti?

BLOG

cover-foto-1920x400px-kopie.jpg
 

AMASO: „Nejsme ti, kteří jen něco nakupují. Maso bereme komplexně“

, 5 minut čtení

Podnik Amaso, který spadá pod síť Ambiente, vznikl před deseti lety. Od té doby produkuje kvalitní vyzrálé a stařené maso. Vznikají tu také uzeniny. V Amase se zpracovává hovězí maso z českého strakatého skotu a vepřové z přeštického černostrakatého prasete. Společnost dodává do vyhlášených restaurací, včetně partnerské sítě Ambiente a Lokál. Prostřednictvím řeznictví Naše maso prodává i online.

„Vznikli jsme jako projekt několika kuchařů, kteří měli problém s nedostatkem kvalitního masa,“ říká ředitel společnosti Vlastimil Lacina Jiroš, který v té době pracoval jako šéfkuchař restautace Čestr v Praze. „Zrání a staření masa pro Čestr se nejdřív dělalo ve spolupráci s externími dodavateli. Zájem byl ale tak obrovský, že nám nezbylo než se do toho pustit sami,“ pokračuje pan Lacina. Původní ambicí bylo dělat vyzrálé steakové maso, pak se přidalo kompletní hovězí, vepřové a uzeniny. „Zabýváme se masem komplexně. Pro dobré maso potřebujeme 4 věci: Dobrý život zvířete, dobrou smrt, dobrého řezníka a dobrého kuchaře. Zajímá nás proto kdo to chová, jak to chová, jak probíhá porážka a tak dále,“ vysvětluje Lacina. Výhodou firmy je kuchařské know-how, které dodává potřebný spotřebitelský pohled. „Víme, jak to má vypadat, kam to má dojít a co ti kuchaři a zákazníci potřebují,“ doplňuje pan Lacina.

ČESKÁ PLEMENA A ŠETRNÉ ZACHÁZENÍ

Amaso se primárně zaměřuje na dvě konkrétní plemena. Čestr, neboli český strakatý skot, má dvojí užitkovost – chová se na maso i na mléko. „Plemeno vycházelo dobře chuťově a zároveň bylo dostupné. Čestr je v Česku zastoupený ve více než 50 procentech, takže bylo z čeho vybírat. Dalším aspektem byl fakt, že je to české plemeno, což funguje marketingově,“ uvádí pan Lacina. Přeštické černostrakaté prase do firmy přišlo později s řezníkem Františkem Kšánou, který významně přispěl k rozšíření sortimentu. V té době se „přeštíci“ chovali na maso jen málo, protože se kvůli své tučnosti považovali za neefektivní. Uchovávali se v rezervách, aby plemeno nezaniklo. Pro kvalitu masa je klíčový život a porážka jatečních zvířat. „Když se s čímkoliv špatně
zachází, tak z toho nemůže vzniknout nic dobrého. Život zvířat proto musí být kvalitní. Část života zvířat z některých našich chovů tráví zvířata na pastvě. Některé jsou v ustájení. Důležité je, aby zvířata měla dobré podmínky k životu,“ vysvětluje pan Lacina. Neméně důležitý je pak způsob porážky. „Dobrá smrt znamená, že to zvíře musí být zabito tak, aby nedošlo ke stresu. Pokud by k němu došlo, maso by nebylo kvalitní,“ říká pan Lacina. Stresu se dá předejít například uvyknutím zvířat na přepravu a šetrným
způsobem porážky.

MASO, VODA, SŮL A TECHNOLOGIE

Amaso vyrábí své uzeniny bez použití chemie a polyfosfátů. „Používáme pragandu, u které si myslíme, že je to správně, zajišťuje hlavně bezpečnost potraviny a lepší vzhled. Nepoužíváme barviva a aditiva, protože věříme, že na kvalitě výrobků je to potom
znát,“ vysvětluje Lacina. Firma si zakládá na znalosti řeznického řemesla a na zmiňované kvalitě použitého masa. Výrobky se plní do kvalitních přírodních střívek. Uzení probíhá v kouři z tvrdého bukového dřeva. Pro tento způsob výroby je důležitým
faktorem technologie.

Dříve než Amaso přesídlilo do vlastních prostor, působila firma v pronajatých prostorech se starším
vybavením. „Pracovali jsme tam s malým kutrem a další technologií. Potom jsme si koupili repasovaný Seydelmann a rozdíl byl okamžitě znát, dílo bylo mnohem jemnější,“ vysvětluje pan Lacina. Důležitost vybavení pan Lacina vnímá i v kontextu automatizace výroby. „Nejsou lidi, takže musíme hledat technologie, které je částečně nahradí. Nesmí se z toho ale stát strojová výroba, chceme zachovat punc kvality,“ dodává.

Amaso na vybavení svého provozu spolupracovalo s MASO-PROFITem. „Vnímám vás hlavně jako firmu pro řezníky, která má široký záběr a dokáže udělat komplexní nabídku. Pomohli jste nám i s financováním prostřednictvím leasingů na stroje. Spolupráce
funguje dobře, a to i díky osobním vztahům,“ říká pan Lacina. Naposledy jsme do Amasa dodávali vybavení pro výrobu sušených masných výrobků bez přikuřování. Sušárna kapacitně pojme až 27 speciálních udírenských vozíků a v Amase ji využívají k výrobě klobás, salámů a dalších produktů.

BLOG

Načítám ...